Praktické využití elektronických podpisů ve smlouvách

Úvod do elektronických podpisů

Elektronický podpis již dávno není výsadou právníků nebo IT specialistů. Dnes ho denně používají miliony lidí po celém světě. Stačí kliknout na tlačítko „souhlasím“, zadat PIN kód nebo podepsat prstem na displeji telefonu – všechny tyto úkony představují elektronické podpisy s reálnými právními důsledky. Dnes se již neptáme, zda elektronické podpisy používat, ale jak je správně využívat a kdy být obezřetní.

Autor původního článku: Jiří Matzner

Typy elektronických podpisů

Česká legislativa rozlišuje několik druhů elektronických podpisů. Na jedné straně jsou ty „právně silnější“ elektronické podpisy, které poskytují vysokou záruku důvěryhodnosti, pokud jde o identifikaci podepisující osoby. Patří sem například zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Jejich zřízení však vyžaduje předchozí ověření totožnosti podepisující osoby u certifikační autority, jako je například Česká pošta, a určitou dávku administrativy.

Na opačné straně spektra stojí tzv. prostý elektronický podpis, který je dnes v běžném obchodním styku nejpoužívanějším typem elektronického podpisu. Na rozdíl od zaručeného, uznávaného či kvalifikovaného elektronického podpisu nevyžaduje žádný certifikát vydaný prověřenou certifikační autoritou, ani speciální technické vybavení. V praxi může být například jméno a příjmení uvedené na konci smlouvy, stisknutí elektronického tlačítka „podepsat“ nebo „souhlasím“, nakreslení podpisu prstem na displeji zařízení nebo zadání PIN kódu do webové aplikace.

Prostý elektronický podpis: Výhody a nevýhody

Hlavní výhodou prostého elektronického podpisu je jeho jednoduchost a minimální technologické nároky. Smlouvu lze podepsat z běžného e-mailu či mobilního zařízení. Další znatelnou výhodou jsou nízké náklady. Prostý elektronický podpis je buď zcela zdarma (např. při vepsání jména v závěru smlouvy), nebo dostupný za přijatelnou cenu přes širokou paletu komerčních poskytovatelů. To z něj činí ideální řešení pro podnikatele všech velikostí, umožňující rychlé a levné uzavírání smluv na dálku.

Prostý elektronický podpis může mít v případě sporu dokonce vyšší průkaznou hodnotu než podpis vlastnoruční. Zanechává totiž digitální stopu – například IP adresu použitého zařízení, metadata dokumentu, e-mailový a telefonní kontakt či způsob interakce s elektronickým systémem. Vlastnoruční podpis smlouvy obsažený na listině nic takového přirozeně nabídnout nemůže.

Na druhou stranu, hlavním rizikem prostého elektronického podpisu je jeho relativní snadná zneužitelnost. E-mailovou adresu i telefonní číslo si může opatřit kdokoli a bez důkladného ověření totožnosti lze identitu podepisující osoby lehce „zfalšovat“. V některých případech teprve u soudu může vyjít najevo, že podpis obsažený na smlouvě není pravý, což může smluvní vztah zneplatnit a některou ze smluvních stran poškodit.

Dalším rizikem je právní nejistota. Na prostý elektronický podpis totiž neexistují minimální technické požadavky a jeho průkaznost do značné míry závisí na tom, jaká konkrétní forma podpisu je použita. Existuje totiž zásadní rozdíl mezi pouhým napsáním jména na konci smlouvy a podpisem přes komerční platformu s vícefaktorovým ověřením podepisující osoby. Prostý elektronický podpis ve své nejjednodušší podobě by proto neměl být používán při podepisování dokumentů, které jsou citlivé, rizikové nebo reprezentují hodnotné transakce.

Komerční poskytovatelé a jejich role

Komerční platformy nabízejí různé úrovně prostého elektronického podpisu za různé ceny. Obecně platí, že čím důkladnější ověření totožnosti podepisující osoby platforma zajišťuje, tím větší je právní jistota platnosti podepsaného dokumentu i cena. V praxi jsou nejrozšířenější ty jednodušší a levnější varianty, postavené na jedno až dvoufaktorovém ověření totožnosti přes e-mail a SMS.

Typický průběh podepisování vypadá tak, že na e-mail podepisující osoby nejprve přijde odkaz, po jehož otevření se na obrazovce zařízení zobrazí podpisový rámeček. Do něj podepisující vloží svůj podpis (např. prstem nebo stylusem) a potvrdí svou totožnost PIN kódem zaslaným přes SMS. Platforma celý proces zaznamenává a vytváří auditní stopu, která může sloužit jako podpůrný důkaz o pravosti podpisu.

Problém může nastat v okamžiku, kdy se ukáže, že vlastníkem emailu a telefonního čísla je ve skutečnosti někdo úplně jiný. Telefonní číslo a email si totiž může účelově opatřit kdokoliv a poté se s ním jednoduše vydávat za někoho jiného. Míra „neprůstřelnosti“ u prostých elektronických podpisů totiž do značné míry závisí na způsobu ověření totožnosti podepisující osoby. Proto je potřeba mít na paměti, že ani používání služeb komerčních poskytovatelů prostých elektronických podpisů automaticky negarantuje stoprocentní ochranu. Tu však neposkytuje ani podpis vlastnoruční – možná jen s výjimkou úředně ověřeného podpisu.

Proč je to důležité

Elektronické podepisování smluv se stává stále běžnější praxí v obchodním světě, což odráží širší trend digitalizace a automatizace procesů. Tento posun má významné důsledky pro právní jistotu a efektivitu obchodních transakcí. V České republice, stejně jako v celé Evropě, je důležité sledovat, jak se legislativa přizpůsobuje těmto technologickým změnám a jaké nové standardy a regulace budou zavedeny. Elektronické podpisy mohou zefektivnit obchodní procesy, ale také přinášejí nové výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany dat. S rostoucí digitalizací je klíčové, aby podniky i jednotlivci byli informováni o rizicích a výhodách spojených s elektronickým podepisováním a aby byli schopni tyto technologie efektivně a bezpečně využívat. V budoucnu lze očekávat další vývoj v oblasti technologií elektronických podpisů a jejich integraci do různých oblastí podnikání a práva.

Závěr

Prostý elektronický podpis je rychlý, levný a pro každodenní obchodní praxi velmi užitečný nástroj. Není však univerzálním řešením pro všechny situace a v některých případech jeho použití zákon dokonce vylučuje – třeba při podpisu smluv, jejichž předmětem je převod nemovitého majetku. Správně porozumět jeho výhodám i omezením je základ, který by měl dnes ovládat každý, kdo podepisuje dokumenty elektronicky. Tedy téměř každý z nás.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek, se sídlem v Praze, byla založena v roce 2024 spojením advokátní kanceláře Matzner Legal JUDr. Jiřího Matznera, Ph.D., LL.M. a advokátního týmu JUDr. Jindřicha Vítka, Ph.D. Tým 40 odborníků se specializuje především na poskytování komplexních služeb v oblasti práva v IT, trestního práva, autorského práva, fúzí a akvizic, veřejných zakázek a práva ve stavebnictví a logistice. Dále se věnuje také právu realit, právnímu poradenství start-upům a dalším právním oblastem.

Mohlo by vás zajímat

• Dokumentový dluh: Skrytý problém firemního světa
• AI asistenti v online nakupování: Češi jsou otevření novinkám
• Odstávka v Dukovanech: Co přinese modernizace 3. bloku

Původní článek: Elektronické podepisování smluv v praxi