V továrně na okraji Prahy se ozývá zvuk strojů, ale něco se změnilo. Místo tradičního ruchu výrobní linky se zde stále častěji objevují specialisté s notebooky, kteří analyzují data a optimalizují procesy pomocí umělé inteligence. Tato scéna je příkladem toho, jak se český průmysl snaží přizpůsobit rychle se měnícím technologickým trendům.

Autor původního článku: redakce

Ilustrační obrázek 1

Širší souvislosti

Výrobní sektor v České republice je pod tlakem. S rostoucí automatizací a digitalizací se mění nejen technologie, ale i požadavky na pracovní sílu. Podle globálního reportu Manpower z roku 2026 má 72 % výrobních firem problém najít kvalifikované pracovníky. To je obzvláště důležité pro Českou republiku, kde zpracovatelský průmysl zaměstnává 24,7 % pracovní síly, což je výrazně nad průměrem EU. Tento trend naznačuje, že české firmy budou muset investovat do rozvoje vlastních talentů, aby udržely krok s technologickými změnami.

Technologická transformace v praxi

Automobilový průmysl v České republice je jedním z odvětví, které nejvíce pociťuje potřebu změny. V první polovině roku 2026 bylo v zemi vyrobeno 780 378 osobních automobilů, což představuje meziroční nárůst o 4,4 %. Z toho 40 % produkce tvořila vozidla s elektrifikovaným pohonem. Tento posun směrem k ekologičtějším vozidlům vyžaduje nové technické a digitální dovednosti, které tradiční výrobní pracovníci často postrádají.

Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup ČR, zdůrazňuje, že výrobní sektor prochází jednou z nejvýraznějších proměn za poslední desetiletí. „Automatizace, robotizace a nové digitální technologie mění nejen samotnou výrobu, ale především strukturu pracovních míst a dovedností, které firmy potřebují,“ říká Rezlerová.

Výzvy a příležitosti pro české firmy

Navzdory těmto výzvám existují i příležitosti. Česká republika má silnou průmyslovou tradici a technické know-how, které může využít k adaptaci na nové podmínky. Firmy budou muset více investovat do školení a rozvoje dovedností svých zaměstnanců, aby zvládly technologickou transformaci. To zahrnuje nejen technické a digitální dovednosti, ale také schopnost pracovat s daty a automatizovanými systémy.

Podle reportu Manpower je zavádění umělé inteligence ve výrobě pomalejší než v jiných odvětvích. Pouze 46 % CIO ve výrobním sektoru uvádí, že se nacházejí ve fázi implementace AI, zatímco globální průměr je 60 %. To odráží složitost výrobního prostředí a potřebu vysoce specializovaných odborníků, kteří dokáží propojit digitální technologie s reálným provozem.

Karel Stránský, odborník na průmyslové nemovitosti — Karel Stránský

Budoucnost českého průmyslu

Český průmysl se musí naučit „vyrábět“ i vlastní talenty. V prostředí dlouhodobého nedostatku kvalifikovaných pracovníků nebude možné všechny potřebné kompetence jednoduše nakoupit na trhu práce. Největší potenciál mají programy zaměřené na praktické technické dovednosti, automatizaci, robotiku, údržbu nebo digitální gramotnost.

Strategické plánování pracovních kapacit bude muset zohledňovat nejen počet pracovníků, ale také to, které role se budou automatizovat, které se budou měnit a jaké nové kompetence bude podnik potřebovat za dva nebo tři roky. Tato transformace může být příležitostí pro české firmy, jak se stát lídry v technologicky náročných odvětvích.