Pšenice čelí korekci: Sucho a geopolitika v centru dění

Na trhu s pšenicí dochází k výrazné korekci, kdy ceny klesly na nejnižší úroveň od 10. července. Tento pokles je důsledkem několika faktorů, včetně sucha, geopolitických napětí v oblasti Černého moře a nejistoty ohledně globálních dodávek hnojiv. I přes tuto korekci zůstávají ceny pšenice stále nad úrovněmi ze začátku roku.

Autor původního článku: redakce

Širší souvislosti

Situace na trhu s pšenicí je součástí širšího trendu, který ovlivňuje zemědělské komodity po celém světě. Sucho a geopolitická napětí mají dopad nejen na ceny pšenice, ale i na další zemědělské produkty, jako je kukuřice a slunečnicový olej. Tyto faktory mohou mít významný vliv na globální potravinovou bezpečnost a ceny potravin, což je důležité pro ekonomiky závislé na dovozu potravin. V nadcházejících měsících bude klíčové sledovat, jak se situace vyvine, zejména s ohledem na logistické výzvy a klimatické změny.

Geopolitická rizika a sucho

Futures na pšenici obchodované na burze Chicago Board of Trade korigují část svého nedávného růstu, ale ceny zůstávají výrazně nad úrovněmi ze začátku roku. Po téměř čtyřech letech nepřetržitého poklesu se ceny pšenice začaly zotavovat, protože investoři si stále více uvědomují zhoršující se fundamenty trhu. Tentokrát však problémy nezpůsobuje jediná událost, ale kombinace sucha, narušení exportu z oblasti Černého moře a rostoucí nejistoty kolem globálních dodávek hnojiv. Od začátku roku 2026 futures na pšenici vzrostly téměř o 25 %.

Důležité je, že tento růst proběhl bez náhlého nabídkového šoku, jaký trh zažil po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Současná struktura trhu je podstatně složitější. Na jedné straně investoři započítávají horší vyhlídky letošní sklizně. Na druhé straně rostou logistická rizika spojená s exportem z oblasti Černého moře. Právě tato kombinace vrací do cen futures na pšenici rizikovou prémii.

Černé moře jako klíčový faktor

Ruské raketové útoky na přístavy v Oděse spolu s ukrajinskými útoky na lodě a infrastrukturu v Azovském moři výrazně narušily export z regionu. Zvýšená rizika pro ruské černomořské přístavy zároveň zvýšila náklady na přepravu i pojištění. Dopad je již patrný v datech, protože celkový vývoz obilí z oblasti Černého moře byl na konci července o více než 40 % nižší než před rokem. To je mimořádně důležité, protože Rusko a Ukrajina společně představují přibližně 32 % světového obchodu s pšenicí.

Část ukrajinského exportu lze přesměrovat po železnici nebo přes Dunaj do rumunských přístavů, tyto trasy jsou však dražší a jejich kapacita je omezená. Ani Rusko nemá jednoduchou alternativu, protože baltské a arktické přístavy se nacházejí daleko od hlavních pěstitelských oblastí a nejsou připraveny odbavit srovnatelné objemy.

Sucho a jeho dopady na produkci

Druhým hlavním faktorem růstu cen je zhoršující se výhled počasí. Rozsáhlé sucho zasáhlo velkou část severní polokoule a nejnovější prognózy USDA poukazují na výrazný pokles produkce u většiny největších světových exportérů pšenice. Klíčové prognózy zahrnují: Produkce sedmi největších světových exportérů pšenice by měla v marketingovém roce 2026/27 klesnout přibližně o 11 %. Světový export pšenice by se měl snížit přibližně o 7 %. Produkce pšenice v USA by měla klesnout přibližně o 26 %, přičemž export by mohl klesnout téměř o 15 %. Produkce pšenice v Kanadě by měla klesnout přibližně o 15 %. Austrálie by měla snížit výměru osevu pšenice přibližně o 12 % kvůli suchu a vysokým cenám hnojiv.

Očekává se také nižší produkce v Argentině, přestože rozvíjející se klimatický jev El Nino by mohl část negativních rizik zmírnit. Přestože vyhlídky sklizně v Rusku a na Ukrajině zůstávají ve srovnání s ostatními producenty relativně příznivé, hlavním problémem již není samotná produkce, ale schopnost efektivně dostat obilí na světové trhy. Logistická omezení se tak stávají téměř stejně důležitým faktorem jako samotné výnosy sklizně.

Volatilita a investiční strategie

Se zhoršujícími se fundamenty trhu výrazně vzrostla také implikovaná volatilita futures na pšenici. Před vypuknutím posledního konfliktu mezi USA a Íránem se volatilita pohybovala pod svým desetiletým průměrem. Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo prudký nárůst volatility, který následně ustoupil díky nadějím na trvalé příměří. Od začátku července však volatilita opět roste. To naznačuje, že investoři stále více započítávají riziko dalších narušení dodávek, přestože fyzický nedostatek komodity se zatím neprojevil.

Trh již nereaguje pouze na aktuální situaci na straně nabídky, ale také na rostoucí pravděpodobnost, že logistické problémy v následujících měsících ještě více omezí globální dostupnost pšenice. Rizika přitom dalece přesahují samotnou pšenici. Výpadky exportu ovlivňují také ukrajinskou kukuřici a slunečnicový olej, zatímco Rusko zůstává významným dodavatelem hnojiv včetně močoviny, fosfátů a potaše. Pokračující napětí kolem Hormuzského průlivu navíc zvyšuje obavy o globální dodávky hnojiv, což může zvýšit náklady zemědělské výroby daleko za hranicemi Evropy.

Proč je současný růst cen odlišný

Současný růst cen se výrazně liší od nabídkového šoku po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy trh reagoval na náhlé přerušení exportu z jednoho z nejdůležitějších světových regionů produkujících obilí, přičemž ceny následně rychle klesly po vytvoření alternativních obchodních tras a obnovení části exportu prostřednictvím černomořské obilné iniciativy. Dnešní prostředí je odlišné. Přestože je růst cen mírnější, jeho fundamentální příčiny se zdají být podstatně trvalejší. Nižší sklizně, omezenější dostupnost hnojiv, rostoucí náklady na dopravu a přetrvávající geopolitické napětí se navzájem posilují, místo aby šlo o izolované události.

Samostatně by pravděpodobně nestačily k vytvoření výrazného býčího trhu. Společně však postupně zpřísňují globální bilanci pšenice a obnovují strukturální rizikovou prémii. Pokud budou problémy s exportem z oblasti Černého moře přetrvávat a vyhlídky globální sklizně se budou nadále zhoršovat, pšenice může zůstat jednou z fundamentálně nejsilnějších zemědělských komodit během druhé poloviny marketingového roku 2026/27.

Investiční pozice a strategie

Komerční hedgers zvyšují zajištění, fondy se vracejí na dlouhou stranu trhu. Nejnovější zpráva Commitment of Traders (COT) poukazuje na prohlubující se rozdíl mezi dvěma nejvlivnějšími skupinami účastníků trhu s pšenicí. Během týdne končícího 28. července zvýšily fondy Managed Money své dlouhé pozice o 10 962 kontraktů, zatímco krátké pozice vzrostly pouze o 726 kontraktů. Data naznačují, že spekulativní fondy jsou vůči pšenici stále optimističtější a zvyšují expozici v očekávání dalšího růstu.

Zároveň komerční účastníci zvýšili své krátké pozice o 2 646 kontraktů a snížili dlouhé pozice o více než 5 000 kontraktů. Jde o typický jev na trhu zemědělských futures – vyšší ceny motivují producenty a obchodníky s obilím zajistit budoucí prodej, zatímco spekulativní kapitál začíná započítávat očekávání zpřísňující se nabídky. Důležité je, že takovéto pozicování nelze automaticky považovat za medvědí signál. Historicky komerční hedging často roste v počátečních fázích dlouhodobějších býčích trendů, kdy producenti využívají vyšších cen k zajištění budoucích příjmů.

Navzdory nedávné vlně nákupů zůstává spekulativní pozicování daleko od extrémních úrovní. Managed Money momentálně drží přibližně 85 000 dlouhých kontraktů oproti přibližně 93 000 krátkým kontraktům, což znamená, že skupina je stále v mírné čisté krátké pozici. Jinými slovy, nedávné nákupy pravděpodobně představují pouze počáteční fázi obnovování pozic, nikoliv závěrečnou fázi spekulativní euforie.

Z pohledu trhu jde o důležitý rozdíl. Pokud se budou vyhlídky světové sklizně nadále zhoršovat a problémy s exportem z oblasti Černého moře přetrvají, spekulativní fondy mají stále značný prostor k uzavírání zbývajících krátkých pozic a následnému přechodu do čisté dlouhé pozice. Historicky právě tento postupný přechod z čisté krátké do čisté dlouhé pozice často představoval jeden z nejsilnějších zdrojů růstového momenta u futures na pšenici obchodovaných na CBOT.

Mohlo by vás zajímat

Původní článek: Pšenice pokračuje v korekci, klesla na nejnižší úroveň od 10. července Sucho, El Ni o a Černé moře zůstávají v centru pozornosti

Nejčastější dotazy

Jaké faktory ovlivňují ceny pšenice?

Ceny pšenice jsou ovlivněny několika faktory, včetně klimatických podmínek, jako je sucho, a geopolitických napětí, zejména v oblasti Černého moře. Dále hrají roli i nejistoty ohledně globálních dodávek hnojiv, které mohou ovlivnit produkci.

Proč ceny pšenice klesly na nejnižší úroveň od července?

Ceny pšenice klesly na nejnižší úroveň od 10. července kvůli kombinaci sucha a geopolitických napětí, které vyvolaly obavy o dodávky. Tyto faktory vedly k poklesu poptávky a následnému snížení cen.

Jaký dopad má situace na trhu s pšenicí na potravinovou bezpečnost?

Situace na trhu s pšenicí může mít významný dopad na globální potravinovou bezpečnost, zejména v zemích, které jsou na dovozu potravin závislé. Pokles cen pšenice může ovlivnit dostupnost a ceny dalších zemědělských produktů, jako je kukuřice a slunečnicový olej.