Foto: Topi Pigula

Zapomeňme na slavné dobrodruhy, kteří se vydávali objevovat svět navzdory překážkám a nedostatku dopravních prostředků už před staletími. Naším zájmem jsou obyčejní lidé, kteří chtěli trávit prázdniny a dovolené nejen na letních bytech na českém venkově, ale také v zahraničí u moře či v proslulých evropských metropolích. Ve 20. století si takové pobyty mohli dovolit i příslušníci středních vrstev.

Autor původního článku: redakce

Ilustracni obrazek k clankku — Ilustracni obrazek

Širší souvislosti

Cestování ve 20. století bylo formováno průmyslovou revolucí a technologickým pokrokem, který umožnil širší veřejnosti objevovat svět. Tento trend přinesl nejen nové možnosti pro střední třídu, ale také změnil způsob, jakým lidé plánovali a realizovali své cesty. Vývoj dopravních prostředků a vznik cestovních příruček, jako byly ty od Karla Baedekera, přispěly k rozvoji turismu a posílily ekonomiku mnoha regionů. Dnes vidíme důsledky těchto změn v podobě masového turismu a globalizace, které ovlivňují nejen ekonomiku, ale i kulturu a životní prostředí.

Chvála vlaků a cestovní příručky

Jiří Guth-Jarkovský, známý český propagátor turistiky, tvrdil, že pravým turistou je ten, kdo cestuje pěšky. Přesto uznával i moderní cestovatele, kteří využívali vlak, parník, automobil nebo kolo. „Na dráze jsi však otrokem času, otrokem jízdního řádu a směru, o volnosti ani potuchy…,“ napsal kdysi.

Průmyslová revoluce a vynález parních lokomotiv a vlaků znamenaly doslova revoluci v cestování. Karl Baedeker, vydavatel cestovních příruček, popsal svou první cestu vlakem v roce 1838 jako zábavnou a vzrušující. Jeho příručky, vydávané v němčině, angličtině a francouzštině, obsahovaly seznamy doporučených hotelů, restaurací, obchodů, plánky měst a soupisy pamětihodností, což usnadnilo plánování cest.

Stravování na cestách

Cestování vlakem bylo pohodlné i díky kvalitnímu servisu. Ve vlacích byly k dispozici restaurační vozy provozované společností Wagon-Lits, kde kuchaři připravovali jídla na klasickém sporáku na uhlí. Cestující si mohli pochutnat na čerstvě připravených pokrmech, a to i během dlouhých cest k Jadranu.

Letecká doprava a první letušky

V průběhu 20. let se vedle železnice začala rozvíjet také automobilová a letecká doprava. V roce 1923 vzlétlo první československé dopravní letadlo z letiště ve Kbelích, směřující do Bratislavy. O 14 let později, v roce 1937, se na palubách letadel Československých státních aerolinií poprvé objevily české letušky. Prvními stevardkami byly Hana Fuchsová, Marie Stará a Marie Müllerová, které ovládaly několik jazyků a dostaly nové uniformy.

Dobrodružství na silnicích

Na cesty do ciziny se auty nebo motocykly vydávali jen ti nejodvážnější. Augustin Šulc, pražský obchodník s anglickými motocykly BSA, se rozhodl v roce 1922 prověřit spolehlivost svého stroje jízdou z Birminghamu do Prahy. Trasu dlouhou 1440 km zvládl se svým přítelem Františkem Nušlem za 86 hodin, včetně spánku, a bez sebemenší závady.

Český guláš na Jadranu

Na přelomu 19. a 20. století začal Klub českých turistů organizovat první zájezdy na Jadran. Emil Geistlich, pražský podnikatel, vytvořil zázemí pro české turisty v Bašce na ostrově Krk. Nechal sem přivézt rozebraný pavilon z jubilejní výstavy a provozoval v něm českou restauraci, kde si návštěvníci mohli objednat guláš či svíčkovou.

Francouzská Riviéra

Popularita francouzské Riviéry začala díky britské aristokracii, která sem jezdila na zimu kvůli mírnějšímu klimatu. Postupně zde vznikala letoviska jako Nice a Cannes, kam přijížděli slavní umělci z celé Evropy. I český herec Oldřich Nový se sem vydal již v roce 1931, kdy o své filmové kariéře teprve snil.