Původ covidu zůstává otázkou, kterou dostupné důkazy neuzavřely. V roce 2021 společná zpráva mezinárodního a čínského týmu označila laboratorní nehodu za krajně nepravděpodobnou. Už tehdy ale šéf WHO požadoval její důkladnější prověření. O čtyři roky později odborná skupina WHO uvedla, že dostupné důkazy nejvíce podporují přenos ze zvířat, zároveň však upozornila na zásadní mezery v podkladech. Co tedy původní závěry skutečně znamenaly a co přineslo další zkoumání?

Rok 2021 a závěr, který nebyl definitivním verdiktem

Dne 30. března 2021 byla zveřejněna společná zpráva mise WHO a Číny. Posuzovala několik možných cest, kterými se virus SARS-CoV-2 mohl dostat mezi lidi. Přenos přes zvířecího mezihostitele hodnotila jako pravděpodobný až velmi pravděpodobný. Laboratorní incident naopak zařadila do kategorie krajně nepravděpodobný.

Takové hodnocení zní jednoznačně. Stále však jde o posouzení pravděpodobnosti, nikoli o doložení konkrétního okamžiku, kdy se nakazil první člověk. Zpráva nepředložila kompletní, prokázaný řetězec událostí od zdroje viru k začátku pandemie. Její závěr proto nelze převést do tvrzení, že byla laboratorní možnost definitivně vyvrácena.

Tento rozdíl je pro zpětné čtení tehdejších zpráv podstatný. Výrok o velmi malé pravděpodobnosti a důkaz, že se určitá událost nestala, nejsou zaměnitelné. Stejně tak ale samotná existence nezodpovězených otázek neznamená, že posuzovaná hypotéza musí být správná.

Šéf WHO požadoval další vyšetřování už tehdy

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve svém vystoupení z 30. března 2021 upozornil, že prověření možné laboratorní nehody nepovažuje za dostatečně rozsáhlé. Požadoval další data a připustil nové mise se specialisty. Výslovně ponechal všechny hypotézy otevřené.

Současně zmínil problémy týmu s přístupem k původním datům. U wuchanského tržiště Chua-nan rozlišoval mezi zjištěnou kontaminací virem a tehdy neobjasněným zdrojem této kontaminace.

Nebyl to tedy až pozdější obrat, kterým by WHO po letech poprvé připustila pochybnosti. Výhrady zazněly přímo v den zveřejnění zprávy. Pokud chceme hodnotit, co instituce tehdy sdělovala, musíme vedle závěru vyšetřovacího týmu číst také toto veřejné stanovisko jejího vedení.

Co přinesly stopy z wuchanského tržiště

Další výzkum přinesl konkrétní podklady pro zvířecí původ. Studie publikovaná v časopise Cell v září 2024 analyzovala genetický materiál ze vzorků prostředí na tržišti Chua-nan. Ve vzorcích ze stánků se zvířaty zjistila vedle SARS-CoV-2 také genetické stopy volně žijících savců vnímavých k tomuto viru.

Autoři popsali prostorové souvislosti mezi pozitivními vzorky a obchodem se zvířaty. Rovněž vyhodnotili genetickou rozmanitost viru spojenou s tržištěm jako slučitelnou s tím, že pandemie vznikla právě tam. Jde o důležitou podporu hypotézy přenosu ze zvířat, nikoli pouze o obecný předpoklad, že podobné viry v přírodě existují.

Je však potřeba rozumět typu důkazu. Vzorek z prostředí může obsahovat materiál z více zdrojů. Současný nález virové RNA a zvířecí DNA sám o sobě neukazuje konkrétní nakažené zvíře ani přímo nezachycuje přenos na člověka. Síla závěru stojí na společném vyhodnocení více stop a jejich souvislostí.

Původ covidu podle hodnocení WHO z roku 2025

Odborná skupina SAGO zveřejnila 27. června 2025 nové hodnocení. WHO při jeho představení uvedla, že váha dostupných důkazů směřuje k přenosu ze zvířat, buď přímo z netopýrů, nebo přes mezihostitele.

Současně popsala chybějící informace: genetické sekvence z časných případů, podrobnosti o zvířatech prodávaných ve Wu-chanu a údaje o práci a bezpečnostních podmínkách tamních laboratoří. Podle WHO Čína tyto požadované informace k datu zveřejnění neposkytla.

Závěr proto nezněl, že jsou všechny možnosti stejně pravděpodobné. Jedna měla podle skupiny silnější vědeckou oporu. Neúplnost podkladů však bránila uzavření případu. Otevřená otázka a rovnost důkazů pro všechny odpovědi jsou dvě různé věci.

Laboratorní nehoda neznamená uměle vytvořený virus

Samotná zpráva SAGO rozlišuje nehodu spojenou s výzkumem od cílené laboratorní manipulace s virem. Výzkumná nehoda může zahrnovat i expozici při terénním odběru vzorků nebo porušení bezpečnostních postupů při práci s přirozeně existujícím virem.

Skupina uvedla, že bez potřebných informací nemůže hypotézu výzkumné nehody potvrdit ani vyloučit. U úmyslné manipulace s genomem nenašla vědecké důkazy, které by tuto možnost podporovaly oproti mechanismům pozorovaným v přírodě.

Z toho neplyne doklad úmyslného vypuštění ani biologické zbraně. Taková tvrzení představují další, odlišná obvinění a potřebovala by vlastní důkazy. Sloučit je do jediné „laboratorní teorie“ znamená zamíchat dohromady otázky, na které mohou existovat rozdílné odpovědi.

Co zpětné čtení dokumentů skutečně ukazuje

Příběh původu pandemie není doloženým příběhem o tom, že se původně odmítaná laboratorní nehoda nakonec prokázala. Ukazuje spíše, jak důležité je nepřekládat odborné hodnocení pravděpodobnosti do jazyka absolutní jistoty. Platí to pro zastánce obou hlavních vysvětlení.

Chybějící data nejsou důkazem viny konkrétní laboratoře. Zároveň jsou legitimním důvodem požadovat transparentní vyšetřování. A důkazy podporující zvířecí přenos mají svou hodnotu, i když zatím neposkytují úplnou rekonstrukci prvního nakažení.

Právě rozdíl mezi tím, co se tehdy tvrdilo, co dokumenty skutečně obsahovaly a co přinesla pozdější zjištění, sledujeme v rubrice RETEL. U původu covidu je nejpoctivější zachovat obojí: váhu dostupných důkazů i přiznané hranice našeho poznání.