Čtyři roky po výbuších plynovodů Nord Stream v Baltském moři se případ dostal před německý soud. Spolková prokuratura tvrdí, že sabotáž provedla skupina vedená ukrajinským důstojníkem a že akci objednaly ukrajinské státní orgány. Kyjev účast odmítá. Soud zatím o vině nerozhodl.

Výbuchy, které poškodily evropskou energetickou infrastrukturu

Dne 26. září 2022 poškodily podmořské exploze tři ze čtyř větví plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Potrubí spojovalo Rusko a Německo. Úniky plynu a rozsah poškození vyvolaly mezinárodní vyšetřování a otázku, kdo měl prostředky i motivaci útok provést.

V době výbuchů už Rusko zastavilo dodávky prostřednictvím Nord Stream 1 a Nord Stream 2 nebyl uveden do provozu: Německo jeho schvalování pozastavilo před ruskou invazí na Ukrajinu. Útok tedy neznamenal přerušení právě probíhajících dodávek těmito trasami, ale fyzicky poškodil infrastrukturu, jejíž případné obnovení provozu se tím výrazně zkomplikovalo.

Co tvrdí německá obžaloba

Dne 14. října 2026 začal u Vrchního zemského soudu v Hamburku proces se Serhijem Kuzněcovem, bývalým důstojníkem ukrajinských ozbrojených sil. Podle prokuratury koordinoval skupinu, která k plynovodům dopravila výbušniny pomocí pronajaté plachetnice a potápěčů. Obžaloba zahrnuje mimo jiné způsobení výbuchu, poškození infrastruktury a spoluúčast na válečném zločinu spočívajícím v útoku na civilní objekty.

Německá veřejnoprávní média ARD a ZDF, která měla možnost nahlédnout do obžaloby, uvádějí, že podle prokuratury byla operace provedena na objednávku a pod vedením ukrajinských státních orgánů. To je závažnější tvrzení než pouhé podezření vůči jednotlivým ukrajinským občanům. Neznamená však, že soud už účast ukrajinského státu potvrdil nebo že je veřejně doloženo, kdo přesně vydal rozkaz.

Zpravodajství ARD popsalo také záznamy telefonických rozhovorů Kuzněcova z italské vazby, které se podle reportérů staly součástí obžaloby. V nich měl hovořit o potřebě veřejně označit výbuch za oficiální vojenskou operaci. Jde o důkazní materiál popsaný médii, jehož význam a věrohodnost musí posoudit soud.

Jachta, potápěči a další podezřelý

Podle vyšetřovatelů skupina vyplula z německého Rostocku na pronajaté jachtě, pro jejíž získání měly být použity falešné doklady. Výbušniny měly být umístěny na potrubí ve velké hloubce. Vyšetřovací verze počítá s několika potápěči, specialistou na výbušniny a dalšími členy posádky.

Německá spolková prokuratura 19. srpna 2026 oznámila zatčení ukrajinského občana označovaného jako Vladimir Z. v chorvatské Pule. Podle evropského zatykače se měl jako vycvičený potápěč účastnit umístění náloží. Také u něj jde o podezření, nikoli pravomocně prokázanou vinu.

Obhajoba vinu odmítá a zpochybňuje právní kvalifikaci

Kuzněcov zapojení do sabotáže popírá. Jeho obhájci při zahájení procesu žádali zastavení řízení. Argumentují mimo jiné jeho postavením vojáka a povinností chránit utajované informace. Současně předložili právní argument, podle něhož mohly být plynovody jako strategická infrastruktura agresorského státu legitimním vojenským cílem.

Německá prokuratura zastává opačný názor: útok na civilní energetickou infrastrukturu podle ní naplňuje znaky válečného zločinu. O tom, zda se skutek stal tak, jak tvrdí obžaloba, kdo za něj odpovídá a jak má být právně posouzen, rozhoduje soud. Samotné zahájení procesu nelze zaměňovat za odsouzení.

Co zůstává neobjasněné

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ukrajinská vláda účast své země na útoku odmítají. Rusko v minulosti obviňovalo západní státy včetně Spojených států, které zapojení popřely. Tyto konkurenční verze existují ve veřejné debatě, ale aktuální německé trestní řízení se opírá o konkrétní vyšetřovací stopu směřující k ukrajinské skupině.

Veřejně dostupné informace zatím neprokazují, zda operaci schválilo nejvyšší politické vedení Ukrajiny, kdo přesně ji financoval a jaký byl úplný řetězec velení. Stejně tak nebyl předložen soudní závěr, který by přisuzoval útok Spojeným státům nebo Rusku. Novinářsky podstatné je nepřekrývat tyto mezery domněnkami.

Proč má proces význam i mimo soudní síň

Případ zasahuje vztahy mezi Německem a Ukrajinou. Berlín patří mezi významné podporovatele Kyjeva proti ruské invazi, současně však jeho orgány vyšetřují útok na infrastrukturu spojenou s německým energetickým zásobováním. Německá vláda probíhající soudní řízení veřejně podrobně nekomentuje.

K 20. říjnu 2026 je tedy doloženo, že výbuchy byly sabotáží, že německá prokuratura obžalovala konkrétního podezřelého a že v obžalobě uvádí zapojení ukrajinských státních orgánů. Otázka individuální trestní viny i konečné státní odpovědnosti zůstává otevřená. Rozhodující budou důkazy provedené před soudem, nikoli politická prohlášení kterékoli ze stran.

Zdroje a podklady

Německá spolková prokuratura, tisková zpráva k zatčení Vladimira Z., 19. 8. 2026 — https://www.presseportal.de/blaulicht/pm/14981/6336207

Reuters, zahájení procesu a argumentace obhajoby, 14. 10. 2026 — https://www.reuters.com/world/ukrainian-ex-officer-stands-trial-germany-over-nord-stream-bombing-2026-10-14/

Associated Press, první den procesu, 14. 10. 2026 — https://apnews.com/article/fdbddfa8c362df5a9f81e617e546b287

ARD / Tagesschau, důkazy popsané v obžalobě, 8. 10. 2026 — https://www.tagesschau.de/investigativ/ndr-wdr/nordstream-anschlag-prozess-olg-hamburg-100.html

ZDF, analýza obžaloby, 14. 10. 2026 — https://www.zdfheute.de/politik/nordstream-hamburg-serhii-k-gerichtsprozess-kriegsverbrechen-soldat-ukraine-100.html

The Guardian, reportáž ze zahájení procesu, 14. 10. 2026 — https://www.theguardian.com/business/2026/oct/14/ukrainian-soldier-to-go-on-trial-over-sabotage-of-nord-stream-gas-pipelines