Foto: Milan Bauer

V roce 1950, kdy Československo zažívalo příliv řeckých uprchlíků prchajících před občanskou válkou, se na scéně objevily sestry Martha a Tena Elefteriadu. Jejich příběh začíná v dětství poznamenaném ztrátou matky a otcem, který se snažil uživit rodinu jako řidič trolejbusu. Přestože jejich cesta nebyla snadná, sestry se díky pevné vůli a talentu staly ikonami československé hudební scény.

Autor původního článku: redakce

Ilustracni obrazek k clankku — Ilustracni obrazek

Širší souvislosti

Emigrace Řeků do Československa v 50. letech byla důsledkem politických nepokojů a války v jejich domovině. Mnoho z nich hledalo nový začátek a stabilitu, kterou jim jejich země nemohla nabídnout. Příběh sester Elefteriadu je příkladem toho, jak se jednotlivci dokázali přizpůsobit novým podmínkám a využít příležitostí, které jim nový domov poskytl. Jejich úspěch v hudebním průmyslu ukazuje, jak kulturní diverzita může obohatit společnost a přinést nové talenty na scénu. V budoucnu lze očekávat další příběhy úspěšných emigrantů, kteří přispějí k rozvoji české kultury a společnosti.

Začátky a překážky

Po smrti matky se otec rozhodl umístit Marthu a Tenu do dětského domova pro řecké děti. Bylo to těžké rozhodnutí, ale zajišťovalo jim materiální a vzdělávací podporu. Pravidelné návštěvy otce a jeho rady, aby sestry držely při sobě, se staly základem jejich budoucího úspěchu. Osudovou se pro ně stala spolupráce s kytaristou Alešem Sigmundem ze skupiny Vulkán, která je katapultovala na vrchol československé hudební scény v sedmdesátých letech.

Osobní zkoušky a návrat na scénu

Osobní život Teny byl plný výzev. Po sňatku s Jurajem Čierným se přestěhovala do Švédska, kde manželství nevydrželo. Po návratu do Československa se stala matkou samoživitelkou dvojčat Marka a Teny. Její syn Marek, známý pod uměleckým jménem Ektor, se stal úspěšným rapperem. Tena také čelila vážnému onemocnění, Hodgkinovu lymfomu, s pouhými 50 % šancí na přežití. Díky chemoterapii a biologické léčbě se však uzdravila, přičemž velkou oporou jí byla sestra Martha.

Nové začátky a kulturní dědictví

V devadesátých letech se sestry Elefteriadu vrátily na hudební scénu s albem „Nejkrásnější řecké písně“, které získalo multiplatinovou desku. Založily nadaci Filhelenia, která podporuje šíření řecké kultury. Vyučují řecké tance a pořádají kurzy a zájezdy do Řecka. Jejich životní příběh byl zachycen v biografii, která vyšla v roce 2024 i jako audiokniha.