Tomáš Čupr, zakladatel internetového supermarketu Rohlík, stojí před rozhodnutím, které by mohlo změnit tvář českého kapitálového trhu. Zatímco ještě nedávno zvažoval vstup na zahraniční burzy, nyní se zdá, že se jeho plány obracejí směrem k Praze. Tento krok by mohl mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Rohlík, ale i pro celou českou ekonomiku.

Autor původního článku: Lukáš Kovanda, Ph.D.

Logo Trinity Bank

Kontext

Pražská burza, která dlouhodobě bojuje s nedostatkem nových emisí, by mohla díky Rohlíku získat jednu z nejvýznamnějších českých technologických společností. Tento krok by mohl povzbudit další domácí firmy, aby při hledání investorů neupřednostňovaly zahraniční trhy. Rohlík se totiž připravuje na burzovní debut v lepší finanční kondici než v minulosti, což by mohlo přilákat jak institucionální, tak drobné investory.

Rohlík a jeho cesta k burze

Rohlík, vedený Tomášem Čuprem, zvažuje vstup výhradně na pražskou burzu, což je zásadní změna oproti původním plánům, které zahrnovaly i zahraniční burzy jako Frankfurt, Amsterdam či Londýn. Čupr, který ještě v létě 2026 hovořil o zahraničních trzích, nyní vidí potenciál v českých investorech, kteří disponují značným kapitálem. Tento obrat v jeho úvahách představuje vysoce příznivou zprávu pro český kapitálový trh.

Rohlík již několik let zvažuje vstup na burzu. V červnu 2022 Čupr uvedl, že by společnost mohla vstoupit na burzu během tří až pěti let. V září loňského roku agentura Reuters informovala o zvažování několika možností: získání dalšího soukromého kapitálu, rychlejšího IPO, či pozdějšího vstupu na burzu po dosažení vyšší ziskovosti. Nynější možnost samostatného pražského IPO, navíc možná už v příštím roce, tak představuje významný posun.

Finanční kondice a ambice Rohlíku

Rohlík se připravuje na burzovní debut v podstatně lepší finanční kondici než před několika lety. Za fiskální rok končící letos v dubnu zvýšil tržby na 36,1 miliardy korun a čistou ztrátu snížil přibližně o třetinu na 1,6 miliardy. Upravený provozní zisk EBITDA dosáhl 23,2 milionu eur, zatímco předchozí rok byl záporný. Právě schopnost dosahovat provozního zisku je důležitá při přesvědčování investorů, že rychlá evropská expanze může přinést také odpovídající finanční návratnost.

Rohlík se stále výrazněji profiluje nejen jako prodejce potravin, ale také jako poskytovatel logistických a technologických řešení. Prostřednictvím platformy Veloq nabízí své technologie dalším obchodníkům. Takové podnikání může dosahovat vyšších marží než samotný maloobchod a současně oslovovat jiné skupiny investorů.

Výzvy a příležitosti pražského IPO

Důležitou otázkou zůstává cena případného IPO. Čupr v září loňského roku hovořil o hodnotě firmy přes dvě miliardy eur, tedy necelých 50 miliard korun. Pokud by se Rohlík při IPO oceňoval podobně a investorům nabídl například pětinu akcií, šlo by o nabídku v objemu téměř deseti miliard korun. To by představovalo jednu z nejvýznamnějších tuzemských akciových emisí posledních let.

Největší výzvou pražského IPO nemusí být samotné získání investorů, ale zajištění dostatečné likvidity akcií po jejich uvedení na burzu. Zahraniční burzy mají hlubší základnu velkých institucionálních investorů, zejména fondů zaměřených na rychle rostoucí technologické společnosti. Praha by tento handicap musela vyvažovat atraktivním oceněním, dostatečným podílem volně obchodovaných akcií a aktivní účastí zahraničního kapitálu.

Pokud by se však Rohlík skutečně rozhodl výhradně pro Prahu, znamenalo by to symbolický průlom. Český kapitálový trh by ukázal, že dokáže být nejen místem obchodování s akciemi tradičních bank, energetických a průmyslových podniků, ale také burzou, na níž může získávat kapitál technologická společnost s celoevropskými ambicemi.