Dieselgate změnila způsob, jakým se díváme na sliby automobilek. Volkswagen v USA přiznal trestnou činnost a zavázal se k miliardovým platbám. Jedenáct let po odhalení ale stále pokračují spory o odpovědnost i peníze. Rozhodnutí německého soudu ze 14. října 2026 znovu otevřelo otázku dohody s bývalým šéfem Audi. [2, 4]

Stav informací k 21. říjnu 2026.

Dieselgate: když čistý diesel poznal, že je na zkoušce

Zákazník si kupoval automobil, u kterého mohl očekávat splnění deklarovaných emisních pravidel. Americká reklamní kampaň Volkswagenu navíc pracovala s představou „čistého dieselu“. Právě tvrzení o nízkých emisích a ekologických vlastnostech se později stala předmětem zásahu americké Federální obchodní komise. [3]

Rozpor mezi reklamou a skutečností nepomohla odhalit další reklama konkurence. Důležitá byla měření při skutečné jízdě. Organizace ICCT zadala v roce 2013 výzkumníkům z West Virginia University testování tří dieselových automobilů: Volkswagenu Jetta, Volkswagenu Passat a BMW X5. Výzkum z let 2013 a 2014 se stal podkladem pro následný postup amerických úřadů. [5]

Auto v laboratoři a stejné auto na silnici se totiž z hlediska emisí nechovalo stejně.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí EPA zveřejnila 18. září 2015 oznámení o porušení předpisů. Popsala software, který rozpoznal emisní zkoušku a během ní zapnul plnou účinnost emisních systémů. Při běžné jízdě byla jejich účinnost snížena. U dotčených dvoulitrových vozů mohly emise oxidů dusíku dosahovat až čtyřicetinásobku povoleného limitu. [1]

Nešlo tedy pouze o obvyklý rozdíl mezi laboratorním měřením a provozem. Podstatou kauzy bylo záměrné rozpoznávání testu a obcházení jeho účelu. Čtyřicetinásobek se vztahuje k oxidům dusíku a příslušnému limitu, nikoli ke spotřebě, CO₂ nebo všem dieselům. [1]

Co už není pouhé podezření

U americké kauzy Volkswagenu máme víc než obvinění nebo mediální interpretaci. Společnost 10. března 2017 přiznala vinu ve třech trestných činech. Soud 21. dubna téhož roku přijal dohodu a uložil trestní peněžitou sankci 2,8 miliardy dolarů. [2]

Případ zahrnoval podvádění amerických úřadů a zákazníků, maření spravedlnosti ničením dokumentů i dovoz automobilů na základě nepravdivých prohlášení. Součástí opatření byl nezávislý dohled nad dodržováním pravidel po dobu tří let. [2]

To je důležitá hranice při zpětném hodnocení. U těchto skutků nelze psát, že se podvod pouze „údajně stal“. Zároveň firemní přiznání neznamená automaticky prokázanou osobní vinu každého manažera nebo zaměstnance.

Kdo zaplatil a kam peníze směřovaly

Miliardové částky se snadno promění v nepřehledné titulky. Ve skutečnosti šlo o různé druhy plateb, které nelze všechny označit za jednu pokutu.

Americké urovnání oznámené 28. června 2016 pro dvoulitrová dieselová vozidla počítalo s výdaji až 14,7 miliardy dolarů. Z toho až 10,03 miliardy měly pokrýt program výkupů, ukončení leasingů, úprav a kompenzací zákazníkům. Dalších 2,7 miliardy bylo určeno na omezování emisí a dvě miliardy na podporu technologií vozidel s nulovými emisemi. [3]

Samostatně přišlo trestní a civilní řešení z roku 2017: trestní sankce 2,8 miliardy a dalších 1,5 miliardy dolarů v civilních urovnáních. Tyto dvě položky tvoří často citovanou částku 4,3 miliardy dolarů. [2]

Rozdíl je zásadní: výkup automobilu není totéž co pokuta státu. Závazek vynaložit „až“ určitou sumu také není dokladem, že přesně tolik už bylo vyplaceno. A uvedené americké programy nelze vydávat za automatický nárok českého majitele vozu.

Říjen 2026: problém s dohodou pro bývalého šéfa Audi

Nejnovější zde doložený německý vývoj přinesl 14. říjen 2026. Vrchní zemský soud v Celle prohlásil za neplatný souhlas valné hromady Volkswagenu s dohodou o odpovědnosti bývalého šéfa Audi Ruperta Stadlera. Rozhodnutí nese spisovou značku 9 U 93/22. [4]

Stadler měl podle původní dohody přispět 4,1 milionu eur a získat ochranu před dalšími nároky. Soud se zabýval tím, zda akcionáři dostali dostatečné informace o jeho majetku a schopnosti nahradit škodu. Podle zprávy právnického portálu beck-aktuell informace nestačily. [4]

Nešlo o nový trestní rozsudek ani o nové nařízení, kolik musí Stadler zaplatit. Šlo o platnost akcionářského souhlasu s dohodou. Rozhodnutí nebylo pravomocné; Volkswagen s ním nesouhlasil a oznámil prověřování opravných prostředků. [4]

Právě zde příběh pokračuje: přiznání firemního podvodu a vypořádání osobní finanční odpovědnosti jsou dvě různé věci.

Britský vývoj ukazuje hranice společné nálepky

Pod označením Dieselgate se mezitím vedou také samostatné spory proti jiným automobilkám. Jejich výsledky nelze předjímat podle toho, co přiznal Volkswagen.

Britský High Court zveřejnil 10. července 2026 rozsudek ve společném emisním řízení proti skupinám výrobců včetně Mercedes-Benz, Fordu, Nissanu a Stellantisu. [6] Podle Reuters soud odmítl většinu tvrzení o nelegálních zařízeních u dvaceti posuzovaných vzorových vozů. Dne 8. října nepovolil žalobcům odvolání. Jejich právníci oznámili, že se obrátí přímo na odvolací soud. [7]

Tento výsledek neruší dřívější přiznání Volkswagenu. Stejně tak původní skandál sám o sobě neprokazuje každé další obvinění. Rozhodují konkrétní vozidla, software, důkazy a pravidla příslušného řízení.

Co po jedenácti letech skutečně víme

Americká část příběhu má pevný základ: popis zakázaného softwaru, firemní přiznání a soudní rozhodnutí. Finanční následky zahrnovaly sankce i programy pro zákazníky a životní prostředí. Říjnové události roku 2026 ale připomínají, že pod jedním názvem zůstává několik právně odlišných příběhů. [1–4, 7]

Otázka tedy už nezní jen, zda Volkswagen podváděl. U doložené americké kauzy odpověď známe. Pokračuje spor o to, jak se odpovědnost promítne do jednotlivých dohod a kdo nakonec ponese jakou část účtu.

Zdroje

EPA: Learn About Volkswagen Violations. Oficiální popis softwaru, dotčených vozidel a časové osy. Stránka aktualizována 10. 6. 2026. https://www.epa.gov/vw/learn-about-volkswagen-violations
Ministerstvo spravedlnosti USA, 21. 4. 2017: Volkswagen AG Sentenced in Connection with Conspiracy to Cheat U.S. Emissions Tests. Primární zdroj k přiznání, odsouzení a sankcím. https://www.justice.gov/archives/opa/pr/volkswagen-ag-sentenced-connection-conspiracy-cheat-us-emissions-tests
EPA, 28. 6. 2016: Volkswagen to Spend Up to $14.7 Billion… Primární zdroj k americkému urovnání pro dvoulitrová vozidla; jde o tehdy oznámené závazky, nikoli aktuální součet vyplacených peněz. https://www.epa.gov/archive/epa/newsreleases/volkswagen-spend-147-billion-settle-allegations-cheating-emissions-tests-and-deceiving.html
beck-aktuell / dpa, 14. 10. 2026: Gericht kippt VW-Deal mit früherem Audi-Chef. Sekundární zpráva o OLG Celle, 9 U 93/22; plný rozsudek nebyl pro tento článek prostudován. https://www.beck-aktuell.de/heute-im-recht/rechtsprechung/olg-celle-9U9322-vw-deal-audi-chef-rupert-stadler-abgasskandal-2026-10-14
ICCT, 18. 9. 2015: EPA’s notice of violation of the Clean Air Act to Volkswagen – press statement. Vyjádření organizace, která zadala měření; údaje o počátcích výzkumu ověřeny v indexovaném obsahu zdroje. https://theicct.org/epas-notice-of-violation-of-the-clean-air-act-to-volkswagen-press-statement/
Courts and Tribunals Judiciary, 10. 7. 2026: Various claimants v Mercedes Benz Group AG and others, [2026] EWHC 1753 (KB). Oficiální záznam rozsudku; výklad výsledků níže vychází z Reuters. https://www.judiciary.uk/judgments/various-claimants-v-mercedes-benz-group-ag-and-others-2/
Reuters, 8. 10. 2026: UK court refuses permission to appeal in diesel emissions lawsuits against carmakers. Zpráva k výsledku britského sporu a oznámenému dalšímu postupu žalobců, ověřena v indexovaném textu. https://www.reuters.com/world/uk-court-refuses-permission-appeal-diesel-emissions-lawsuits-against-carmakers-2026-10-08/