Jihomoravský kraj zaujímá celkovou plochu 718,8 tisíc hektarů, z čehož 58,4 % tvoří zemědělská půda a 41,6 % nezemědělská. V průběhu posledních dvaceti let došlo ke snížení výměry zemědělské půdy o 11,2 tisíc hektarů, což představuje pokles o 2,6 %, zatímco nezemědělská půda se rozrostla o 10,3 tisíc hektarů, tedy o 3,6 %.

Autor původního článku: redakce

Bilance půdy v Jihomoravském kraji a jeho okresech k 31. 12. 2025

Význam vinic a zemědělské půdy

Na území Jihomoravského kraje se nachází 91,7 % z celkové plochy vinic v České republice, přičemž téměř polovina těchto vinic je v okrese Břeclav (48,0 %). Celková výměra České republiky činí 7 887,1 tisíc hektarů, kde největší podíl zaujímá orná půda (36,5 %), následují lesní pozemky (34,0 %), trvalé travnaté porosty (13,3 %) a ostatní plochy (8,9 %).

Porovnání s ostatními kraji

Jihomoravský kraj se svou rozlohou řadí na čtvrté místo mezi kraji v Česku. Největší výměru orné půdy vykazuje Středočeský kraj (532,6 tisíc hektarů), následovaný Jihomoravským krajem (342,4 tisíc hektarů) a Krajem Vysočina (311,5 tisíc hektarů). Jihočeský kraj má největší plochu lesních pozemků (382,0 tisíc hektarů), následovaný Plzeňským (309,7 tisíc hektarů) a Středočeským krajem (300,4 tisíc hektarů). Jihomoravský kraj má lesní pozemky o rozloze 202,0 tisíc hektarů.

Plocha zemědělské a orné půdy v Jihomoravském kraji (tis. ha)

Struktura zemědělské půdy

V Jihomoravském kraji je orná půda dominantní složkou zemědělského půdního fondu, tvoří 81,6 % z celkové zemědělské půdy. Trvalé travnaté porosty zaujímají 7,5 %, chmelnice a vinice 4,6 %, zahrady 4,4 % a ovocné sady 1,9 %. V porovnání s rokem 2006 se výměra zemědělské půdy snížila o 11,2 tisíc hektarů (2,6 %), přičemž největší pokles byl u ovocných sadů (14,7 %) a orné půdy (4,5 %). Naopak nárůst zaznamenaly zahrady (15,0 %) a chmelnice s vinicemi (12,0 %).

Bilance půdy ve vybraných letech v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2025

Nezemědělská půda a její vývoj

Nezemědělská půda v Jihomoravském kraji vzrostla o 10,3 tisíc hektarů (3,6 %) za posledních dvacet let. Největší nárůst byl zaznamenán u ostatních ploch (12,8 %), zastavěných ploch a nádvoří (11,2 %), vodních ploch (4,4 %) a lesních pozemků (0,3 %). Největší rozlohu mezi okresy má Znojmo (159,0 tisíc hektarů), s největším podílem zemědělské půdy (25,4 %), následované okresem Brno-venkov (19,8 %).

Podíl půdy v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2025

Okresy a jejich specifika

Orná půda je v Jihomoravském kraji nejvíce zastoupena v okresech Znojmo (91,0 %) a Vyškov (89,9 %). Naopak nejnižší stupeň zornění je v okresech Brno-město (64,0 %) a Blansko (70,3 %). Okres Břeclav má nejvyšší podíl ovocných sadů (3,8 %) a chmelnic a vinic (14,8 %). V okrese Brno-venkov došlo k nárůstu orné půdy (19,5 %), zahrad, trvalých travnatých porostů a chmelnic a vinic (38,8 %).

Všechny okresy Jihomoravského kraje zaznamenaly pokles rozlohy ovocných sadů, nejvíce v okrese Vyškov (24,6 %) a Znojmo (23,3 %). Struktura nezemědělské půdy je ovlivněna přírodními podmínkami, hustotou osídlení a infrastrukturou. Okres Brno-venkov má největší podíl nezemědělské půdy (22,3 %), zatímco Brno-město nejmenší (5,2 %).

Lesní pozemky a zastavěné plochy

Lesní pozemky tvoří hlavní složku nezemědělské půdy v okresech Blansko (81,1 %) a Vyškov (72,8 %), zatímco Brno-město má největší podíl zastavěných ploch a nádvoří (13,7 %) a ostatních ploch (42,4 %). V okrese Brno-venkov došlo k největšímu nárůstu vodních ploch (141,5 %) a ostatních ploch (31,9 %).