Klimatická odolnost jako nový standard v nemovitostech
Foto: Česká rada pro šetrné budovy, Climate Bonds Initiative
Úvod do konference Šetrné budovy 2026
Konference Šetrné budovy 2026, která se konala 18. března 2026, přinesla zásadní změnu v přístupu k nemovitostem. Téměř 300 odborníků z řad investorů, architektů a technologických lídrů se sešlo, aby diskutovali o transformaci stavebnictví v kontextu rostoucích klimatických výzev. Akce se uskutečnila pod záštitou Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu, s generálním partnerstvím skupiny Saint-Gobain a dalšími partnery jako ČSOB, LIKO-S, WAGO a Sekyra Group.
Autor původního článku: redakce

Klimatická realita a potřeba adaptace
Profesor Miroslav Trnka z institutu CzechGlobe představil alarmující data, která ukazují, že lidstvo právě zažilo nejteplejší rok v historii měření. V České republice průměrná teplota za poslední dekádu vzrostla o 2,1 °C ve srovnání s referenčním obdobím 1961–1990. Trnka zdůraznil, že změny v charakteru srážek vedou k bleskovým povodním a následnému suchu, což vyžaduje okamžitou adaptaci stavebnictví na modely pro rok 2050.
Myšlenková proměna v architektuře
Nick Tyler z University College of London přinesl vhled z oblasti neurovědy, kde upozornil na to, že pracovní prostředí vytvořené po průmyslové revoluci neodpovídá lidské biologii. Navrhl, aby architekti navrhovali prostory s ohledem na čas, který v nich lidé tráví, protože lidský mozek zpracovává podněty v mikrointervalech tří až čtyř sekund. Pokud prostředí v tomto čase postrádá logiku, vyvolává stres a pocit ohrožení.

Strategický urbanismus a technologické řízení staveb
Leoš Anderle, CEO Sekyra Group, představil proměnu brownfieldů v moderní čtvrti typu města krátkých vzdáleností, jako je pražské Rohan City. Zdůraznil, že od roku 2000 trh prošel cestou k mimořádné komplexitě, kterou dnes určují cíle klimatické neutrality a evropské směrnice EPBD IV. Filip Cenefels ze společnosti WAGO-Elektro vysvětlil, že moderní automatizace tvoří nezbytný základ pro energetickou efektivitu.
Energetická bezpečnost a kybernetická odolnost
Tomáš Hüner, člen Rady Energetického regulačního úřadu, upozornil na emise budov, které tvoří 36 % celku v České republice, přičemž 27 % připadá na nepřímé emise spojené s dodávkami energií a výrobou materiálů. Dirk Dronia ze společnosti WAGO otevřel téma kybernetické bezpečnosti, zdůrazňujíc povinnost vybavit nebytové budovy systémy automatizace a řízení (BACS) podle směrnice EPBD IV.

Vize budov jako autonomních ekosystémů
Moein Nodehi, zakladatel společnosti Biotonomy, představil vizi budov jako autonomních ekosystémů, které využívají synergii umělé inteligence a robotického 3D tisku k vytváření struktur, jež díky integrovaným biologickým filtrům čistí odpadní vodu přímo v místě vzniku a pomocí inteligentního designu pasivně regulují vnitřní mikroklima. Tyto stavby se stávají aktivními prvky městské krajiny, které ochlazují své okolí a vytvářejí prostor pro obnovu biodiverzity i v husté zástavbě.
Ekonomické aspekty a financování šetrných budov
Libor Musil ze společnosti LIKO-S představil systémy živých staveb jako ekonomicky nejúčinnější cestu k ochlazení měst. Jan Řežáb, majitel skupiny JRD, prezentoval, že jeho společnost integruje modrozelenou infrastrukturu do projektů systematicky již 20 let, a aktuálně realizuje více než tisíc šetrných bytů. Štěpán Černohorský z ČSOB Advisory popsal proměnu role finančních domů v řízení klimatických rizik prostřednictvím strategické alokace zdrojů.

Budoucnost kapitálu v kontextu klimatické krize
Sean Kidney, spoluzakladatel globální organizace Climate Bonds Initiative, definoval klimatickou odolnost jako primární faktor, který bude určovat bonitu a pojistitelnost nemovitostí po celém světě. Varoval před ekonomickou slepotou vůči fyzickým rizikům změny klimatu, zdůrazňujíc, že budovy, které nebudou včas adaptovány, se stanou tzv. uvázlými aktivy, jež ztratí svou tržní hodnotu, likviditu a schopnost generovat zisk.
Závěr konference
Konference Šetrné budovy 2026 vyslala jasný signál, že české stavebnictví má technologie i kapitál k nezbytné transformaci. Hlavní výzvou zůstává rychlost adaptace a schopnost budovat stavby, které dokážou aktivně čelit měnícím se přírodním podmínkám. Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, shrnula, že klíčem k úspěchu je úzká spolupráce mezi investory, architekty a státem při zavádění komplexních řešení, která zajistí dlouhodobou hodnotu a odolnost staveb.
Mohlo by vás zajímat
- Nový stavební zákon: Proč je nezbytný a co přinese?
- Stavebnictví v Libereckém kraji: Růst a výzvy v roce 2025
- Důvěra v nemovitosti překonává tržní grafy
Původní článek: Konference Šetrné budovy 2026 definovala klimatickou odolnost jako nový standard trhu nemovitostí